Beseda s historikem Michalem Šmigeľem po představení Putin lyžuje

Dědictví Anny Politkovské
Z besedy věnované dílu Anny Politkovské se postupně stala jedna z nejintenzivnějších diskusí našeho cyklu. Hovořili jsme o její knize, o hodnotě jejích reportáží a o ceně, kterou zaplatila za snahu psát pravdivě. Politkovská byla symbolem novinářské odvahy — a právě její pronásledování a vražda otevřely téma, jak nebezpečné může být v Rusku odhalování zločinů moci.

Vzestup Putina a návrat k pevné ruce
Z tohoto osobního i profesního příběhu jsme se přirozeně přesunuli k širšímu kontextu: k návratu Ruska od chaosu devadesátých let k putinovskému modelu pevné ruky. Diskutovali jsme o tom, jak byl Vladimir Putin dosazen do funkce jako „řešitel“ krizí, jak využil svůj původ v tajné službě i podporu oligarchů a jak se jeho nástup pojil se sérií otřesných událostí – od explozí obytných domů přes útok na Dubrovce až po Beslan.

Čečenské války a formování represivního režimu
V této souvislosti zazněly i připomínky k druhé čečenské válce – masivní bombardování Grozného, tisíce obětí a následné podřízení regionu prostřednictvím klanu Kadyrovců, které se stalo laboratoří beztrestné brutality. Profesor Šmigel popsal, jak se pod rouškou „boje proti terorismu“ formoval systém, který postupně přecházel od řízené demokracie k autoritářství, až nakonec k tomu, co historik Timothy Snyder označuje jako „diktaturu fašistického typu“.

Zákony, propaganda a hybridní válka
V další části besedy jsme se věnovali nástrojům moci, které tento režim používá dnes: legislativě namířené proti opozici, nálepkování kritiků jako „zahraničních agentů“ či „teroristů“, ale také propagandě a hybridní válce. Hovořili jsme o mediální manipulaci, státem organizovaných trollích farem i financování skupin v Evropě, které pomáhají šířit proruské narativy. Konflikt na Ukrajině byl přitom představen nikoli jako spor dvou států, ale jako střet totalitního systému s evropskou demokracií.

Ukrajina v letech 2014 a 2022
Přišla řeč na rok 2014 a anexi Krymu, která změnila geopolitické vnímání Ruska, i na invazi v roce 2022, jež šokovala Evropu svým rozsahem. Diskutovali jsme o oficiálních ruských požadavcích vůči NATO, o historických paralelách, o sovětské imperiální tradici i strategickém významu Ukrajiny. Vysvětlili jsme také demografické a kulturní nuance, které často vedou k mylným interpretacím o „ruskojazyčných“ oblastech.

Možné důsledky pádu Ukrajiny
Zvlášť silná byla část o možných důsledcích případného pádu Ukrajiny — od represí a masové emigrace až po ohrožení bezpečnosti Evropy či odliv investic z regionu. Nahlédnutí do nitra Ruska ukázalo, že situace není černobílá: zazněly informace o protestech, partyzánských aktivitách, dezerci i problematické interpretaci ruských průzkumů veřejného mínění.

Význam nezávislých médií
Důležitým motivem besedy byla úloha nezávislých médií. Padla konkrétní doporučení, koho podporovat, jaké tituly číst a proč je přímá finanční pomoc kvalitní žurnalistice jedním z nejúčinnějších způsobů, jak se bránit propagandě. Profesor Šmigel doporučil také knihu „Tyranie – 20 lekcí z 20. století“ od Timothyho Snydera.

Občanská angažovanost a úloha kultury
Závěr patřil občanské společnosti. Hovořili jsme o studentských hnutích, o významu kulturních institucí i o tom, proč má smysl chodit do divadel, galerií či knihoven. Zazněla výzva nebát se angažovat, podporovat nezávislou kulturu a udržovat společnost odolnou vůči manipulaci.

Osobní vsuvky a historické souvislosti
Celá beseda byla protkána osobními vzpomínkami profesora Šmigela na devadesátá léta, na rozpad Sovětského svazu i rodinné dějiny, které jeho pohledu dodávaly autenticitu. Doplňovaly je emotivní i odlehčující vsuvky, místní odkazy a pozoruhodné asociace, které pomohly vytvořit živý obraz období, o němž jsme hovořili.